ÚPLNÁ ENCYKLOPEDIE KAZIKOVA ŽIVOTA
(Grossman, David; Viz LÁSKA; Mladá Fronta, Praha, 1996)

1989

absint

adopce

asi - asi jsem sem přidal věci, které to znejasnily

afrika

autoritativní text - Biblické spisy, jež sloužily tehdejším intelektuálům jako autoritativní text, umožňovaly ve své mnohoznačnosti obojí výklad. Šlo jen o to, který převáží. Šůra, Adam; Nebe plné ateistů; in: Respekt 51/52, roč. XXIV, 2013; str. 77

blechy

"civilní" interpretace evangelia - Náboženství samo se naopak Božímu zjevení vzpouzí, klade mu odpor, odmítá milost. Náboženství je projevem nevěry, je to lidský (bezbožný) prostředek sebeospravedlnění. Podobné chápání vztahu křesťanství a náboženství vedlo některé teology k závěru, že sekularuzace západu je vlastně (možná) kýženým výsledkem působení evangelia. Evangelium je nenáboženské a vlastně protináboženské, nemá nic společného s nějakým náboženstvím a priori v člověku, jak se domníval Troeltsch. Tuto nenáboženskou, resp. "civilní" interpretaci evangelia rozvinul jak známo ve svých listech z vězení německý teolog a mučedník D. Bonhoeffer a dále ji rozpracovali jeho žáci a pokračovatelé.
in: Hošek Pavel; Na cestě k dialogu, Křesťanská víra v pluralitě náboženství; Návrat domů, Praha, 2005; ISBN 80-7255-126-4; str. 71-2

cosi - jsou to všechno řeči / každý ví, že směr (vnitřní sílu) tu neuvěřitelnou dynamiku navzdory vší slabosti dává naděje na cosi
i ubožáci se nemusí bát trapnosti svých nulových znalostí, tu nadřazenost jim dodává (nevídaná) blízkost k tomu nejzásadnějšímu (nikdo neví co to je (to nejzásadnější)) oni jsou možná ti, kteří tuhle otázku (po nejzásadnějším) vůbec znovu takřka nechtěně a vlastně úplně přirozeně (snad proto, že dětsky?) položili.
to přeci může naprosto pohnout s "naším" světem, to že to všechno možná může být ještě jinak, než to doposud vypadá a na co jsme si všichni zvykli, co už
touha po něčem, co přesahuje naši logiku, protože naše logika nám (říká) nás stále vede ke stejnému závěru na který se pokoušíme zvyknout, že nic nemá smysl a křesťanství může být tou pravou "směsí iluze a racionality", ale pokud je to jen iluze, je úplně jedno, že zachránilo řecké myšlení, že vytvořilo novou civilizaci, techniku a neuvěřitelné věci. Je to

čaj

design automobilů, automobily - Gatter, Citroën CX

evoluce je lež: (Kosher) / diskuse

existence - Jsem jediný člověk, kterého vidím zevnitř (ven). Proč?

fair trade

fragmenty - všechno jsou fragmenty, nic nepoznáváme zcela?

freiheit - Tak velká klec klec klec Klec že se zdá být bez hranic Letí v ní bird, bird, bird Pták za sluncem ej na jih. He is on the road road road road road road je na cestě. V hlavě má klec klec klec Klec nekonečnou bez hranic / Dunaj, Rosol; slova: Vladimír Kokolia

fundamentalismus - pojem "biblický" může být Kristem kritizován jako "zákonictví"

globální oteplování - je velmi pravděpodobné že globální oteplování zavinili křesťané/"křesťané"

hloubka

hra - je život jenom hra?

hypermarket - Fuchs, Filip a kol.; Přelet nad hypermarketovým hnízdem Deset let budování hypermarketů v ČR; Nesehnutí, Brno, 2005

industrial - NAPALMED

inspirace - Bože, dokážu inspirovat lidi???

JE

jediná pravda - Kdyby existovalo skutečně jenom jediné samospasitelné náboženství, pak by bylo první povinností každého člověka bez rozdílu stáří a pohlaví, aby všecky tyto otázky vyslovil a aby podnikl všecko potřebné pro jejich zodpovězení, neboť každý v této věci musí bádat sám. Země by byla plná poutníků, kteří s velkými náklady a těžkostmi chodí sem a tam a zkoumají cizí náboženství, aby našli to pravé. Pak sbohem řemeslo, umění a vědo a všecko občanské zaměstnání! Pak by se lidé nenamáhali pro nic jiného než pro pravé náboženství. A v nejlepším případě by se konečně ten nejzdravější, nejhorlivější, nejmoudřejší a nejstarší jako stařec konečně dověděl dodatečně, podle kterého náboženství měl žít. J. J. Rousseau in: Barth, Karl; Protestantská teologie v XIX. století, Svazek I. - Prehistorie; str. 198
A třeba to tak je. A třeba to celý evropský civilizační okruh tak pod vlivem křesťanství dělá (i dnes), každý jak může (a chce). A k čemu je nám občanské zaměstnání(viz), když nevíme jaký má smysl.

kešu

Košek, Zdeněk

krása zla - Do severních Čech tuto otázku před deseti lety vnesl Josef Koudelka, když svůj Černý trojúhelník nafotil s neskrývaným uměleckým gustem a vysloužil si za to kritiku, že nepřípadně estetizuje tragédii. Ibrahimovičovy fotografie jsou ... in: Třešňák, Petr; Respekt, 22.-28. květen 2006; str. 21

krupárna - a rocha

křesťanství - (od slova Kristus) Co činí křesťanství křesťanstvím, čím se podstatně liší od ostatních konfesí - táže se M. Machovec a odpovídá - jde o smysl očekávání, je to touha po změně (srv. apokalyptická literatura, mesiášství), toto činí z rybářů apoštoly a ti sdělují: ideální život je možný, nelze již čekat, každý může najít hned správnou cestu - jedinec i národy! Absolutní nasazení přináší příslib úspěchu. "Vyvolení" má charakter zápasu o sebe i svět. Ale jaký je to zápas, má nám ještě dnes co říci? Lidská role spočívá v tom "osvědčit se". Na věřícího se kladou vyšší nároky než na nevěřícího. Zásadní obrat, konverze, znamená odvrat od běžné situovanosti k horizontu, který je nade vším obstaráváním, starostmi a strastmi, k tomu, co je navždy nadsituační. Křesťanství tak probouzí antické individuum k vyššímu stupni subjektivity, ale vede ho současně tak, že zabraňuje propadání do excesů, deviací (které lidé pozdní antiky a sklonu Říma znali neméně dobře než lidé doby pozdněmoderní). Aktivace a rozvinutí individuality, nový typ subjektivity je propojen s disciplinací a zkázněním individua. Probuzení vědomí výjimečnosti individua (osobní vztah k Bohu!) se děje "v doslechu univerzální výzvy k odpovědnosti" (R. Palouš, Čas výchovy, Praha, SPN 1991, str. 160). V základech evropské křesťanské civilizace a kultury je univerzální výzva, ale přitom nedochází ke zradě "prostoru svobodné lidské tvorby" (srv. R. Palouš, tamtéž, str. 160). Tato skutečnost vyniká při konfrontaci s typickým fenoménem moderní doby - s ideologiemi. Jejich univerzální nároky iniciovaly buď neomezený subjektivismus, anebo odevzdání se něčemu, co bylo přijato jako objektivně dané (zákonitosti dějin, třídní boj atd.).
in: Ševčík, Oldřich; Architektura - historie - umění; Grada, Praha, 2002; ISBN 80-247-0345-9; str. 135-6

křesťanský diskurs - Nevím jestli chápu slovo "diskurs" správně, ale jak jsem to vytušil z toho co jsem četl, je to jakýsi uzavřený okruh věcí o kterých se mluví a které se řeší v určité době nebo v nějaké oblasti či sféře. Ten okruh obsahuje jakoby všechno, vzájemně se vylučující i popírající se názory, zlo i dobro. Když jsme v něm, zdá se nám, že to je celý svět, všechno myslitelné. Když nastane jiný diskurs nebo se posuneme do jiného a podíváme se na předchozí z odstupu, vidíme jeho omezenost (viz: vyjít z kruhu ven). Stejně tak je to s diskursem křesťanským, který je fixován na Bibli, protože z ní vychází. Co přinesl tento diskurs dobrého a co špatného? Má smysl v něm zůstávat? Proč pro nás Bůh vytvořil právě tento diskurs?
Tak třeba: na základě biblického verše Mt 6,28 "A o oděv proč si děláte starosti? Podívejte se na polní lilie, jak rostou: nepracují, nepředou -" někteří lidé nepracují. A na základě verše Ef 4,28 "Kdo kradl, ať už nekrade, ale ať raději přiloží ruce k pořádné práci, aby se měl o co rozdělit s potřebnými." jiní lidé pracují. Pak jsou tu ještě lidé, kteří se rozčilují nad tím, že jedni pracují a jiní nepracují. Také jsou tu ti, kteří si myslí, že to nelze říct takto paušálně, že někdy je třeba pracovat a jindy ne (viz: situační etika). Další unavuje, že musí pracovat a jiní nedovedou nic nedělat. A také jsou tu ti, kteří nedovedou nic nedělat ale přitom je unavuje pracovat. Někteří to řeší a jiní to zas neřeší a také jsou tu lidé kteří jsou naštvaní, že někteří to neřeší nebo naopak to řeší. A to všechno spadá do jednoho diskursu. Jiný diskurs je třeba krystalická struktura sněhové vločky.

kurent

martinshof - Christian Kellerman

minulost - myšlenkové tradice a jejich ožívání jako nástroj sebepochopení (viz německý expresionismus)
in: Ševčík, Oldřich; Architektura - historie - umění; Grada, Praha, 2002; ISBN 80-247-0345-9; str. 71

místní zárodky - CB, CB - mládež, Univerzitní KH

modlitba - Jak se soustředit, abych mluvil skutečně k Tobě a ne sám se sebou? Tak nepozorovaně myšlenky utečou a bloudí, dobře, psychoanalýza, uklidnění se a třídění věcí je asi potřeba, ale k čemu, pokud nejsi (u mě)?

napětí

natrolit

německý expresionismus

obraz

odvaha - Baudelairova "odvaha učiniti ze svého života peklo" (Breiský)

otevřenost

paměť           (def)

peníze - peníze jsou ČAS DRUHÝCH, vyvažuji ho vlastním časem? Dávám já tobě za tvůj čas srovnatelný čas můj? Dáváš mi za můj čas srovnatelný čas svůj? Míra úsilí v čase (Lze to vůbec objektivně posoudit? Kdo vidí do člověka, jak moc usiluje?). Bude někdy vynalezeno něco jiného než peníze, co by lépe(spravedlivěji) odráželo realitu?

politika

pornografie - ČEA

provozní ruch - C. A. Keller (ThZ 1955) mluví dokonce o "kvietistickém prvku" v Izajášově poselství. Podle Izajáše, říká Keller, spočívá důležitý aspekt hříchu ve "frenetické aktivitě", provozním ruchu, který se míjí s Bohem. Balabán, Milan; Hebrejské myšlení; Herrmann a synové, Praha, 1993; str. 108

přemlouvání - nerespektování rozhodnutí druhého, (posiluje ale spíše) devastuje integritu přemlouvaného, vytváří nesmyslné napětí

přítomnost - Lidé vnímají přítomný okamžik (a jedině ten přítomný okamžik) podobně, jako Nepřítel vnímá celou skutečnost; jen v tom okamžiku se jim nabízí svoboda a realita. ... A my je musíme oddělit od věčnosti i od Přítomnosti. ... (protože pouze v ní se nalézá všechna povinnost, všechna milost, všechno vědění a všechno příjemné)
in: Lewis, C. S.; Rady zkušeného ďábla; Zvon, Praha, 1995; str. 47-48

psychoneurotik - Psychoneurotik navazuje na nevědomé své komplexy: oidipský (otcovský a mateřský), kastrační, ev. na komplexy sourozenecké, miluje a bojuje v nevědomí s těmito osobami tak důležitými pro osud jeho citů v dětství a do vědomého života přenáší obrazy (vzory) těchto osob a promítá své a jejich city na osoby z dnešní skutečnosti. Tím však tuto skresluje někdy až k nepoznání. Vždy jest nešťastný, poněvadž se svými skreslenými názory nenalézá pochopení ve společnosti, ale též společnost trpí nepřiměřeným a nepřiléhavým chováním psychoneurotiků. Psychoneurosy jsou choroby sociálních vztahů, a poněvadž psychoneurotiků jest velmi mnoho a poněvadž psychoneurotikové jsou velmi často lidé vynikajících schopností a hrají ve společnosti často velkou úlohu, jest problém psychoneuros důležitým sociálním problémem. Psychoanalysa jest nástrojem k navrácení psychoneurotiků k zdravému životu kolektivu.
Dosužkov, Bohodar; Vznik a základy psychoanalysy; Dělnické nakladatelství, Praha, 1947; str. 33-34

překlady

rádio - mandragora, last.fm

radost - Radoval se Kristus na kříži? Ano, to byla radost která nezaniká v utrpení. Radost z absolutní služby druhému (dobro-volně). Paradox. projevy radosti /trvale udržitelná radost/

realismus a nominalismus - obecné proti jedinečnému

regionální tisk

rozpustilost

sebeovládání - Nešpor, K.: Jak zlepšit sebeovládání - praktické postupy

sebevražda - Morální problém sebevraždy (str.167-189); in: Landsberg, Paul Ludwig; Zkušenost smrti; Vyšehrad, Praha, 1990, ISBN 80-7021-054-0

sever - Také on (Hölderlin) se odvracel s hrůzou od severu: Na severu musí být člověk rozumný, ještě dříve než dospěje. Köhler, Joachim; Tajemný Zarathustra; str. 119

severní čechy - "Tady byl v litvínovském "koldomu" - poprvé vypěstován typus obyvatele sídliště. Tady vznikl - na Jáchymovsku - první koncentrační tábor. Tady - v Podkrušnohoří - se poprvé začalo s průmyslovou výrobou, která ignoruje možnosti a limity živé přírody. A v celém pohraničí se poprvé začalo s pořádáním pospolitého života bez tradice a bez paměti. Neboť život tu vlastně začal "rokem nula"." Jedermann, František; Ztracené dějiny; I.S.E. - Institut pro středoevropskou kulturu a politiku; 1991, (Köln 1985); ISBN 80-85241-09-9; str. 18 * Už jsme doma

sexualita - Chci říci: že klady sexuality vidím zejména v tom, že mi odhalila mé vlastní meze. / chtěl jsem napsat, že odmítám považovat sexualitu za hlavní téma, ačkoliv mi ji Bůh tak trochu fyzicky vnucuje / Odzátkoval lahvičku a naklonil ji nad umyvadlo. "Neblázni!" vrhla se k němu. Zdvihl ruku s lahvičkou. Začala vyskakovat a chňapat po ní. Opravdu jako pes. "Ty přeci nejsi vykouřená narkomanka," řekl Michal. "Sedni si. Sedni, nebo to vážně vyleju!" ... Kdybych tak mohl bez mrknutí oka vylejt těch pitomejch šest kubíků do umyvadla. Začít znova. Pokolikátý už? Mít na to sílu. Nedokážu ani vyhodit jednu jedinou dávku. Má pravdu. Vykouřenej pajdavej narkoman, kterej už by si zase dal. Stačí, když to vidí, a klepou se mu ruce. Narvat do sebe další injekci, aby přežil další hodinu. Další den. Další měsíc. ... John, Radek; Memento; Československý spisovatel, Praha, 1989; str. 245-246
ano, sexualita vede do vztahu (a nebo do sebeovládání, a nebo do vědomí vlastní ubohosti) a nebo do všech třech jevů najednou, (a radost(viz)?)
2. Kor 12,7 - osten v těle

sítotisk

situační etika -

služba - "Chcem žiť! Mám právo na život!" - volala rebelujúca princezná. Právo na život? ... A ktože ho má? Vari naozaj také právo jestvuje? Nie je azda život iba ťažká služba, ktorej sa nik nemôže vyhnúť? Človek sa rodí pre službu, žije pre službu a umiera v službe. Človek nemôže neslúžiť. Jeho slobodou je iba výber pána. Môže slúžiť bohu, diablovi, a môže slúžiť aj sam sebe. A tá posledná služba je vari najhoršia. Kossaková, Żofia; Malomocný kráľ; Tatran, Bratislava, 1971; str. 249

smrt - někdy se nemohu s lidmi domluvit, je totiž zmatek v pojmech (tři druhy smrti: 1. smrt těla - ne všichni toto vnímají jako definitivní konec, 2. anihilace - neexistence, 3. věčné(=nekonečné?) bytí v utrpení (oddělení od Boha) - takto lze být ve smrti již nyní zde teď, nikoliv však zatím nezvratně, až později), o které smrti mluvíš Ty?

smysl

soustředění - (nácvik), (nácvik)

specializace - gaia / vůle k specializaci

sv. Vincent - Akademický malíř Vincent Venera pravil: "Nejlepší umění je takový, který si uděláš sám. Já teď poslouchal ňákou hudbu, ňákýho ENA, to sou hrozný sračky! To co dělá ten Eno, to si může poslouchat jen von sám. Každej má totiž svůj kompjůtr, a každej ho má nastavenej jinak a na něco jinýho. Některý kompjůtry si můžou bejt podobný, ale nejsou nikdy stejný. Proto nejlepší obrazy a hudbu si může člověk udělat pro sebe sám. Pro každýho je nejlepší jen to umění, který si udělá sám. Co si člověk neudělá, to nemá." Tak pravil akademický malíř Vincent Venera. Sax, Pablo de; Tak pravil Vincent; INVERZE, Praha, 1990; str. 15

Teplice

Teplice - Šanov

texty

trpět - ochota trpět pro druhého je mezi námi nulová (?) je to dobře nebo špatně (?) blížíme se tak Kristu, nebo se od něj vzdalujeme (?) Mk 8,34 (viz radost)

úsilí - (viz jediná pravda)

utrpení - jakou míru utrpení sneseme, abychom si udrželi radost? (viz též napětí) (viz trpět) a budeme se do sebeovládání(viz) pouštět?

věčný život - Tohle "nebude nic ztraceno" prý nedlouho před svou smrtí pověděl Karel Barth jako shrnutí toho, co v apoštolském vyznání znamená "život věčný". Pokorný, Petr; Den se přiblížil; Mlýn, Jihlava, 2007; str. 26

vědomí - může (dokáže) člověk stvořit život?

víc - víc nemůžu udělat, víc nedokážu (viz jediná pravda)

vina - myslím si, že Bůh chce, aby se každý cítil vinen; ne proto, aby byl v depresi, ale aby pochopil ty, kteří se cítí být nevinní

vyjít z kruhu ven (Houpací koně) / - Tohle přece nemůže být pravda! Paranoia. Výmysly chorého mozku. To přece znám. Psychóza jak prase. Má ji snad každej po půl roce s pořádnými dávkami perníku. Kolikrát jsem to sám viděl. A jak dlouho jedu v perníku já? Myslel jsem, že budu výjimka? Není to pravda. Vzpamatuj se, opakoval šeptem. Halucinace! Vzpamatuj se! NENÍ TO PRAVDA, začal psát na zeď, aby měl ten nápis na očích při příštím záchvatu. ... Přestalo tady být bezpečno! Zaposlouchal se do zvuků z chodby. Někdo stoupá po schodech! Doplížil se ke dveřím, přitiskl na ně ucho. Kroky! Po zádech mu stékal pot. Vrazi? Policajti? Saniťáci? Teď kdosi přešel přímo kolem dveří! Vrhl se zpátky do místnosti. Vytáhl zpod molitanu láhev s perníkem, kuchyňský nůž zastrčil do boty, dýku sevřel levačkou. Pravačkou prudce přitáhl dveře na balkón. Bodl do tmy před sebou. Nikdo tam nebyl. Přeskočil zábradlí, dopadl na podlážky lešení. John, Radek; Memento; Československý spisovatel, Praha, 1989; str. 269-270
Gen 12,1

vyřazení z přirozeného řádu jsoucna - ... Ve zmiňovaném mýtu (vyhnání z ráje) je podán praobraz činů, které ze svobodné vůle a s rozmyslem koná člověk proti samovolnému toku bytí. Vyhnání z ráje pak představuje následné vyřazení člověka z přirozeného řádu jsoucna. ... Poznání dobra a zla uvaluje na člověka odpovědnost nejen za činy, jichž se ze svobodné vůle dopouští, ale i za ty, jichž se nedopouští, ač by mohl. Nejedná-li, nebo neví-li jak by měl jednat, ale i když si myslí, že jedná správně a po jistém čase zpláče nad výdělkem, odvrací se od jsoucna a je vláčen močálem lži a zla, lhostejno zda tudy nechtěl jít, nebo zda do něj vstoupil s dobrým úmyslem, že zvolil menší ze dvou zel. Krátce řečeno, byť by se sebevíce snažil, člověk neunese úděl, který na sebe vzal, neboť nedohlédne dopad svých činů ani své nečinnosti.
Vopěnka, Petr; Původ a nejvlivnější evropský výklad řádu; in: Proměny řádu, /chaos a řád/, (Sborník konference a katalog výstavy); Fakulta architektury ČVUT v Praze, 2000; str. 4

význam - (viz smysl); "Ale ne," odmítl profesor Nettleton, sundal si brýle, prohlédl si je a znovu si je nasadil: "To je běžné nedorozumění. Jiný svět nedodává životu význam, spíš předvádí, jak být živ. Jak žít život ve vší jeho slávě, tak říkajíc bez všech příkras. Jiný svět dává příklad, ukázku, ilustraci, chcete-li. Chápete ten rozdíl?" Lawhead, Stephen; Válka v ráji; Návrat domů, Praha, 1998

vztahy - čím víc lidí člověk zná, tím méně jim může věnovat času / ale nelze obcházet lidi Luk 10,32 (viz situační etika)

wisłoczek - Bieszczady - Příběh náboženské emigrace z Československa přelomu 60. a 70. let 20. století

zaměstnání - lze být v klidu zaměstnán? jak vím, že se nemám zaměstnávat něčím jiným? lze jít za skutečnou podstatou, dokonce je po ní poptávka (asi). že jde o nejistotu? nerozum? / možná ano, možná ne

zamilovanost - Za prvé: lidem, kteří nemají dar zdrženlivosti, namluvíš, aby nehledali manželství jako řešení, protože si myslí, že "nejsou zamilovaní", a díky nám jim všechny ostatní motivy připadají nízké a cynické. Ano, to si oni doopravdy myslí! Bouři citů považují za něco vyššího, než je úmysl věrnosti ke společenství, jehož cílem je vzájemná pomoc, uchování čistoty a předávání života.
in: Lewis, C. S.; Rady zkušeného ďábla; Zvon, Praha, 1995; str. 54

zázraky a Ježíš - viz Souček, Josef B.; Bláznovství kříže : Smysl a význam paradoxu v Novém zákoně; Eman, Heršpice, 1996

zimbabwe - velvyslanectví, Jaroslav Olša, inflace, Usnesení EP o situaci v Zimbabwe, Zimbabwe dokončuje etnickou čistku, Zapomenuté Zimbabwe; * Zimbabwe Situation * ; viz afrika

zlo - Zlo na tomto světě je pácháno duchovními zbohatlíky našich dnů, samozvanci spravedlnosti, kteří se domnívají, že sami jsou bez hříchu, protože nejsou ochotni trpět neklidem, ... (str. 75); Nemohou, nebo by prostě nesnesli bolest, ... (str. 79); Co však můžeme zachytit, jsou záblesky podivné hry na schovávanou v temnotě ducha, ... (str. 80); Podle své zkušenosti mohu říci, že zlo se rozšiřuje v rodinách. (str. 84); Nejtypičtější obětí zla je dítě. (str. 114) Peck, M. Scott; Lidé lži; Votobia, Olomouc, 1996 (viz napětí)

značení : porcelán

zodpovědnost - Pocítil jsem děsivý soucit se sebou samým, že jsem svůj život začal stářím, plakal jsem, ale cítil jsem, že snad ještě budu v posledním okamžiku zachráněn. Nietsche in: Köhler, Joachim; Tajemný Zarathustra